Jak se učit
Znáte "třetinový systém"? Jednu třetinu se naučíte, druhou si nějak přečtete a na tu třetí se prostě vykašlete. U testu pak třetinu od někoho opíšete, třetinu vymyslíte a při troše štěstí poslední třetinu budete umět. Představte si ale, že se máte naučit jména, adresy a telefonní čísla všech kadeřníků ve Zlatých stránkách. Anebo třeba na devadesát desetinných míst čísla pí.
Je pravda, že v rámci učebních osnov až takové bizarnosti nejsou, ale času je někdy příliš málo a kniha tlustá a bez obrázků. Existují různé publikace, které se zaobírají problematikou studia a poskytují různé návody, tipy a triky, jak si zefektivnit učení a udělat si ho zajímavějším. Pojďme se na to ale podívat z trochu laického pohledu...
Tak třeba, když jsem se učil hlavní města světa, skládal jsem si na ně básničky. Díky tomu se mi nepletla a mnohé z nich se mi v hlavě vybavují ještě stále ve verších. Jejich výpovědní i umělecká hodnota je sice sporná, nicméně splnily své poslání: můj mozek, odolný vůči dlouhodobým vědomostem, přinutily jednou provždy si něco zapamatovat. "Nepál není na srandu, když lezu do Káthmándu." Nebo: "V Santiagu z dlouhé chvíle, ošidil jsem děvče čilé."
Jsou také studenti, kteří si namísto poznámek kreslí diagramy a různým způsobem ilustrují učebnice nebo sešity. Kamarádka se učila dějiny první a druhé světové války pomocí šachovnice. Různobarevné figurky pak přesouvala podle vývoje situace na frontě...
Pokud máte k dispozici byt a tolerantní spolubydlící a potřebujete se třeba naučit chronologii vydaných zákonů, napište si každý na osobitý lísteček z jedné strany a očíslujte je. Potom je nalepte na různá místa v bytě - například na zrcadlo, botník nebo lednici a snažte se propojit si význam zákonu s místem, na kterém jste ho vyvěsili.
Sedm psychologů z osmi by se pravděpodobně shodlo na tom, že je důležité poslouchat vnitřní hodiny. Učit se hned po obědě nebo ve stavu úplné vyčerpanosti není příliš moudré a ani efektivní.
Jednotný návod na efektivní učení asi neexistuje. Proti hlouposti lze bojovat pouze vlastními silnými stránkami a vynalézavostí. Je to boj s časem a mnohdy i se sebou samým. K dobré známce se totiž ještě pořád lze dopracovat "třetinovým" systémem.
Takže moje rada zní: Nevzdávejte se. Když už se vám bude zdát, že do hlavy nic víc nenacpete, je to teprve začátek. A náš taneční mistr vždycky říkával: "Když nemůžu, přidám..."